Co je to gender?

Výraz gender zaplavil v posledním desetiletí média a veřejný prostor. Autoři, respondenti v rozhovorech, ale i obyčejní lidé používají termínu s lehkostí, jakoby tu slovo „gender“ bylo s námi od nepaměti a každý jeho významu rozuměl. Jenže ve skutečnosti se jedná o problematičtější výraz, než se na první pohled může zdát.

„Gender“ původně v angličtině představoval „rod“ a to jak živočišný, tak i gramatický. Postupně se ale ujala současná podoba významu slova, které vyjadřuje spíše kulturně vytvořené odlišnosti mezi muži a ženami. Tento úzus přejala později i čeština. Pojem se tedy přes společenskovědní obory, kde se poprvé objevil v druhé polovině minulého století, dostal i do běžné mluvy.

Ale když někdo použije slova genderu dnes, nemusí mít nutně na mysli jen výše popsaný rozdíl mezi muži a ženami. V souladu se společenským vývojem v demokratických společnostech a s posilováním práv homosexuálů a dalších menšin (jako jsou transsexuálové nebo hermafrodité), se hranice významu „gender“ posunuly o něco dále. Dnes může problematika genderu zahrnovat například i společenské nerovnosti mezi heterosexuální většinou a homosexuální menšinou.

Gender je, řečeno terminologií společenských věd, sociálním konstruktem. To znamená, že společnost vytvořila soubor očekávání a norem, které jsou jiné pro muže a jiné pro ženy a podle kterých se očekává, že se jednotlivé „gendery“ budou chovat. Jedním slovem lze společenská očekávání označit jako konvenci. Jestliže jedinec společenskou roli svým chováním nenaplňuje, je nenormální, porušuje konvence a tím pádem bývá většinou považován za devianta. Problém však spočívá v tom, že s rozvojem liberalizace a snižováním diskriminace mezi pohlavím se společenská realita proměňuje dynamičtěji a rychleji, než tempo, s jakým se mění konvence. Společnost si na nové trendy zvyká jen pozvolna. To je jedna z příčin, proč mají ženy, homosexuálové a další menšiny minimálně stejné problémy s přijetím např. do zaměstnání, jako měli před půl stoletím, přestože jsou zdánlivě chráněni (ať už zákonem nebo angažovaností neziskového sektoru) lépe.

Pojem gender se u nás se začal šířeji používat v 90. letech minulého století. Gender je termín, který označuje rozdíly mezi muži a ženami, které jsou vytvořeny kulturně, na rozdíl od biologických rozdílů. Jestliže pohlavím (sex) rozumíme biologickou danost mužství a ženství, gender představuje sociální konstrukt, maskulinní či feminní chování vyvinuté v průběhu socializace. Společnost ve shodě s pohlavím předpokládá automaticky existenci dvou genderů, tedy mužského a ženského. Společnost a kultura prostřednictvím výchovy a socializace jako takové působí na muže a ženy odlišně. To vede k sociálně vytvořeným rozdílům v chování, postojích a hodnotách mezi muži a ženami. Mužům jsou obecně připisovány charakteristiky jako síla, odvaha, racionalita, dominance apod., zatímco ženám jsou připisovány protikladné charakteristiky, jako je slabost, bázlivost, citovost, submisivita apod.

Pohlaví

Pojem pohlaví pak popisuje biologické rozdíly. Mužské pohlaví je obvykle vnímáno jako nadřazené pohlaví a genderu ženskému. To se projevuje například i v jazykové rovině, kdy je běžné používat pouze mužský rod, tzv. generické maskulinum. Toto rozlišování se často projevuje i u názvů profesí (chůva, zdravotní sestra, lídr apod.) a souvisí s dělením profesí na typicky mužské či ženské. Podobné rozdělení pak vede k vytváření bariér pro jedno pohlaví. To pak může vést k diskriminaci na základě pohlaví, které může mít důsledky na plat, kariérní rozvoj, další vzdělávání apod.

Genderová socializace

Socializace je dlouhodobý proces, v průběhu kterého se dítě učí společenským normám a hodnotám. Společnost ve shodě s pohlavím předpokládá automaticky existenci dvou genderů, tedy mužského a ženského. Pro každý z nich existuje soubor předpokladů, stereotypů, přičemž jedním z prvních, vesměs nevědomých procesů při sociální interakci je zařazení si druhé osoby do kategorie žena/muž. Je známo, že genderová charakteristika se nemusí shodovat s charakteristikou příslušného jedince (řada žen je odvážných či dominantních, stejně tak řada mužů je citových či submisivních). Lidé však gender vnímají jako určitou předem danou roli, která je jiná pro ženské a mužské pohlaví. Mluvíme o tzv. genderové socializaci. Chlapci se učí být chlapci a dívky dívkami. Zpravidla se děti učí napodobováním od osob stejného pohlaví. V důsledku strategie „pokus-omyl“ se dítě učí, co je pro něj jako pro chlapce či dívku společensky vhodné a přijatelné (hračky, oblečení, aktivity, chování, postoje, hodnoty, plány apod.). Genderová socializace přitom probíhá v celém průběhu života. Nesoulad mezi genderovým stereotypem a chováním jedince je často trestán negativní pozorností (holčička, která si hraje se stavebnicí Merkur je označena jako „divná“).

Genderová role

Od každého jedince společnost očekává určité chování, postoje, hodnoty apod. na základě jeho genderu. Existují mužské a ženské generové role. Očekávání od mužů a žen se liší.

Genderové stereotypy

Genderové stereotypy jsou zjednodušující představy a popisy „skutečné ženy“ a „skutečného muže“. Tyto stereotypy jsou založeny na předpokladu, že osoba nemá žádné charakteristiky opačného pohlaví, tzn. je ryze mužská/ženská. Osoby, které nejsou považovány za konformní s touto představou, jsou často stigmatizovány.

Genderové teorie
Existuje celá řada genderových teorií. Mezi ty nejdůležitější patří:
• Barrie Thorne – Gender play
• Bob Conell – Hegemonní mužství
• Candace West a Don H. Zimmerman – Doing gender
• Judith Butler – Personifikace genderu
• Nancy Chodorow – Reprodukce mateřství
• Sandra Bem – Teorie genderových skel
• Susanne J. Kessler a Wendy McKenna – Gender display


Související otázky
V rámci genderové problematiky je třeba řešit i související otázky:
• Gender jako základní sociální koncept,
• genderová rozdílnost,
• genderová dominance,
• gender a trh práce,
• antidiskriminační zákon,
• statistická diskriminace,
• přímá diskriminace,
• nepřímá diskriminace,
• horizontální a vertikální segregace,
• gender a politika,
• gender a násilí,
• institucionální zabezpečení,
• Evropský pakt pro rovnost žen a mužů,
• genderový mainstreaming,
• genderové audity,
• cíle a struktura organizace z perspektivy rovných příležitostí pro ženy a muže.